Střípky mého života.
Myself. |
|
..Blázním, tedy jsem..
-
Aneb mé já. :)
Všechno to vlastně začalo šestýho července 1996, nejspíš něco kolem jedenáctý hodiny dopoledne - tedy aspoň myslím. Nejspíš mi došlo, že už v bezpečí maminčiny dělohy zkrátka nemůžu dál oxidovat, takže mi nezbylo nic jinýho než se vydat vstříc novému životu.
Podle toho, co moje mamka vypráví jsem se ale dlouho rozhodovala a když už se tak stalo, finální rozsudek jsem si rozmyslela. Mamka tím pádem absolvovala pár zmatených návštěv v porodnici, kde nad ní kroutili hlavou - druhý dítě a nepozná, kdy rodí! Tyhle prudký změny názorů a rozhodnutí jsou i dneska pro mě dost typický - a vím, že to může bejt pěkně protivný.
Od roku 96' už ale uběhlo celých třináct let a kousek, takže dneska tu sedím jako čtrnáctiletá holka s puberťáckýma záchvatama a beďarama.
Koníčky
V rodině už máme zakořeněnou určitou lásku ke knížkám a literárním pokusům. I na mě se tatínkovsko-maminkovská slabost podepsala, takže mám docela dost načteno - a stále čtu a ve volným čase si ráda něco napíšu.. Většinou to ale nedopadne moc slavně.. S obrovskou radostí se pustím do novýho příběhu a pak mě to přestane bavit, zjistím, že je to nepromyšlený a tuctový a pustím se do něčeho novýho. =P Jsem extrovertka jako vyšitá, miluju lidi, barvy světa, jeho vůně a krásy. Řekla bych o sobě, že jsem i docela tvořivá, takže psaní scénářů na nějaké školní akce si s radostí vezmu na starost - čímž se vracím k tomu psaní. :)
Když si znovu připomenu ty školní akce, hrozně mě bavilo hrát, udělat si ze sebe srandu, bavit publikum.. *
Asi šest let jsem chodila do hudebky na balet, a úplný dřevo jsem asi nebyla. Vlastně jsem tanec měla moc ráda - a i když jsem pak zhruba v jedenácti s radostí skončila, dneska mi to docela chybí. Místo toho jsem začala chodit na plavání, se kterým je to se mnou dost na vážkách - někdy se těším, až se ponořím do vody a na chvilku nad ničím nebudu přemýšlet. Někdy se tam ploužím jako na popravu v zubech drtím nadávky. =D Taky jsem dlóuhou dobu navštěvovala ve stejné hudebce sbor - a docela mě to bavilo. Pak jsem postoupila do toho "prestižního" sboru, do kterého chodí i dospělý holky a pod vedením naší sbormistryně jsme vážně stáli za poslech.Letos jsem ale skončila, z každého středečního sezení na zadku s notama v ruce jsem vážně nebyla odvařená. Byla jsem věčně duchem nepřítomná a považovala ty zkoušky za ztrátu času. Taky jsem asi čtyři roky navštěvovala sólovej zpěv, kterej jsem ani trošku nechtěla nechat - ale moje úžasná paní učitelka musela z rodinnejch důvodů odejít. Vážně mě to mrzelo.
V týhle době máme letní prázdniny, a příští školní rok si budu vyplňovat nějakým novým tanečním kurzem, dramaťákem a keramickym kroužkem. K tý keramice - vždycky jsem si ráda malovala a tvoření keramickejch výrobků mám moc ráda. A mezi námi, nejsem nějak talentovaná - ale prostě mě to baví a asi vždycky bavit bude.
Music & Shows & Dreams
Tak. Jsem obrovskej fanoušek seriálu "Přátelé", kterýho jsem shlédla všechny řady - a zasádně v AJ s čes. titulkama.
Ale fakt - originál je prostě originál. Taky ráda sleduju talkshow, např. Davida Lettermana a Ellen Degeneres show. Co se týče hudby, upřednostňuju rock, pop. Interpreti - hmm .. The Eeels, Taylor Swift, Beatles, Rolling Stones, Oasis, Tomáš Klus, Janis Joplin, Amy Winehouse,.. A taky určitý soundtracky k filmům. Forrest Gump, např. :)
Mým snem je jednou navštívit New York - to město mě zkrátka přitahuje. Stejně jako všechny velkoměsta - a celkově mám asi slabost pro Ameriku. Když už jsem se zmiňovala o těch mých oblíbených talkshows - líbilo se mi mít jednou svojí vlastní.
Zvát si tam celebrity, povídat si s nima, poznat je. Mhmm ..
V kostce.
Jsem vlastně další jedinec na tomhle světě, který má, přinejmenším narcistické sklony. A vy jste tady ztratili čas. =P ;)
.. Jo, a kdyby jste mě nějak toužili zastihnout, poznat, nebo tak ( =D =D =D) najdete mě na FB..
|
